Kolik bereš? Neřeknu… nebo můžu?

Praha - Češi jsou velmi sdílný národ, i co se týče témat, která jsou v jiných zemích společensky
zapovězená. Běžně se bavíme o svých politických preferencích, náboženském (ne)vyznání, ale také o
finanční situaci. K posledně jmenovanému patří i výše našeho platu nebo mzdy.

Někdy se však můžeme setkat s tzv. mlčenlivostí o výši mzdy. Co to znamená a opravdu nám hrozí
postih, pokud svůj měsíční příjem prozradíme kolegům či našim blízkým? Nebo naopak, pokud
zaměstnavatel prozradí, kolik dává svým zaměstnancům, mohou ho například zažalovat? Je naprosto
běžné, že v některých věcech, i těch, které se nás přímo dotýkají, poněkud právně tápeme. Pojďme se
blíže podívat na otázku, která je nejen v našich hlavách, ale mnohdy i ve smlouvách, jaksi v mlze.

Co říká zákon
Výslovný zákaz a dodržení mlčenlivosti ohledně výše výdělku či jiných benefitů v zákoně nenajdeme.
V zákoníku práce se však uvádí, že zaměstnanec nesmí jednat v rozporu s oprávněnými zájmy
zaměstnavatele, avšak bez specifického výkladu. Firmy toto „vakuum“ často řeší v pracovní smlouvě
či vnitřních předpisech, ale mnohdy nekonkrétně a v rozporu se zákonem.

Můžete dostat pokutu?
Pokud budete o své finanční odměně mluvit a zaměstnavatel vám za to dá pokutu, nemá oporu v
zákoně, protože dle zákoníku práce může být uložena pokuta zaměstnanci pouze v souvislosti s
porušením konkurenční doložky. Nikdo vám tedy pokutu za prozrazení výše své mzdy nebo platu dát
nemůže.

Komplikace spojené s mlčenlivostí
Na první pohled by se mohlo zdát, že požadavek o neprozrazení příjmů může být v pořádku a nijak se
vás nedotkne. Dokážete si však představit sestavovat rodinný rozpočet, když váš partner či vaše
partnerka neznají výši vašich příjmů? Jak budete postupovat v bance, pokud budete žádat o
hypotéku? Našli bychom mnoho dalších situací, které by v tuto chvíli byly řešitelné jen s velkými
obtížemi.

Pokud je povinnost zachovávat mlčenlivost stanovena absolutně (což znamená, že zaměstnanec
nesmí výši své mzdy či platu sdělit nikomu), není možné to považovat za oprávněný zájem
zaměstnavatele, tudíž nemá oporu v zákoně a nemůže tak vaši mlčenlivost vyžadovat.

A co kolegové?
I když netradiční, i toto je pojistka proti nerovným mzdám ve společnosti. Svůj výdělek někdy
považujeme za soukromou záležitost, ale ve chvíli, kdy se nám ohodnocení ve srovnání s ostatními
nezdá, jsme rádi, že si jej můžeme ověřit. Povinnost mlčenlivosti týkající se sdělování výše mzdy či
platu mezi zaměstnanci s cílem srovnání odměňování nelze podřadit pod oprávněný zájem

zaměstnavatele, tedy opět není uvedeno v zákoně, a tudíž, pokud výši mzdy kolegům sdělíte, nic
neporušujete.

Kdy tedy může zaměstnavatel požadovat mlčenlivost?
Požadavek mlčenlivosti může být stanoven v pracovní smlouvě či vnitřních předpisech firmy na
základě oprávněného zájmu, zachování obchodního tajemství, avšak nesmí opět jít nad rámec
zákona. Musí se tedy v každém jednotlivém případě posoudit, zda je oprávněný, či nikoliv (např.
informace, ze které by se mohl odvodit obrat firmy), ale bývají to spíše výjimky. A ani tak to
neznamená, že se výše mzdy nesmí prozradit nikomu – spíše jde o odborné kruhy a veřejnost, ne o
vaše blízké a pracovníky banky.

A co zaměstnavatel?
Na rozdíl od zaměstnanců, zaměstnavatel nesmí o výši výdělků svých zaměstnanců podávat
informace nikomu bez vašeho souhlasu. Nikdo po vás nemůže chtít, abyste své příjmy neřekli svým
blízkým nebo při vyřizování finančních záležitostí, jako jsou půjčky apod. Samozřejmě je i na vašem
zvážení, kdo by tuto informaci měl vědět, abyste nepoškodili jak sami sebe, tak i podnik, ve kterém
pracujete.

Zdroj: Manpower.cz
Foto: Pixabay.com