Textil se vrací na Liberecko

7. 04 2022

Liberec - Cesta, jak udržet textilní průmysl v Česku konkurenceschopný, vede přes pokročilé technologie. V roce 2018 necelá třetina (28,5 %) českých textilních firem intenzivně digitalizovala a automatizovala své výrobní závody. Liberecko, kdysi přezdívané rakouský Manchester, dnes na textilní výzkum a vývoj sází a evidentně se mu to vyplácí. Inovují zde výzkumná centra, firmy i samospráva.

Symbolem úpadku tradičního textilního průmyslu se na Liberecku stal osud Textilany, kterou před skoro dvaceti lety srovnaly se zemí bagry. „Série nešťastných manažerských rozhodnutí v devadesátých letech vedla k tomu, že podnik neudržel, podobně jako řada dalších, tempo s vývojem ve světě, nedokázal efektivně inovovat a hledat nová odbytiště i mimo tradiční konfekční obor,” říká Libuše Fouňová, manažerka klastru technické textilie CLUTEX, která v Textilaně působila až do jejího zániku na počátku nového milénia.

Inovace proti úpadku

Co se Liberci v uplynulých dekádách podařilo, je udržení vědecko-výzkumných kapacit. Prim zde hraje Technická univerzita v Liberci. Textilní tradice na TUL sahá až do roku 1960, kdy vznikla Fakulta textilní. Ve vzdělávání, ale i ve vývoji spojuje technologické a materiálové směry s těmi uměleckými a designovými, čímž jsou dodnes evropským unikátem.

„Ostatně jeden z globálních fenoménů doby, nanovlákna, respektive jejich průmyslovou výrobu, vyvinul před dvaceti lety tým fakulty textilní vedený prof. Oldřichem Jirsákem. Velkým tématem je dnes pro nás problematika udržitelnosti. Stojí před námi výzvy v podobě recyklace smart a technických textilií či velkého segmentu textilií používaných v automotive," říká děkan Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci Vladimír Bajzík a dodává, že s nanovlákny a textilem obecně pracují také jeho kolegové na dalších pracovištích, například na Fakultě strojní, kde vyvíjejí a zdokonalují stroje a zařízení užívané v textilním průmyslu.

Na TUL tvoří oblast textilních strojů 15 procent celkového portfolia patentů. Zaměřují se především na stroje pro výrobu nanovláken, tkanin a netkaných textilií. Mezi lety 2016 a 2021 TUL vlastnila nebo spoluvlastnila celkem 247 patentů a užitných vzorů. Tím nejcennějším byl zmiňovaný způsob výroby polymerních nanovláken s odhadovanou valuací téměř 1,4 mil. USD.

Vývoji textilních strojů se v kraji tradičně věnuje Centrum rozvoje strojírenského výzkumu VÚTS. Dohromady vlastní devatenáct patentů v oblasti textilních strojů. „Naši vývojáři se k textilním kořenům hrdě hlásí, svědčí o tom ostatně i jejich výsledky. S taiwanským výzkumným ústavem TTRI jsme vyvinuli cenami ověnčený tryskový stav DIFA pro tkaní třírozměrné tkaniny. Sami jsme během koronavirové pandemie vyvinuli stroj na výrobu roušek s vloženou nanovrstvou,” jmenuje aktivity výzkumného centra generální ředitel prof. Miroslav Václavík.

(Více se dočtete ve vydání březen/duben 2022)