Zákazníci se vracejí k českým botám!
29. 01 2021Zlín – Česká obuvnická a kožedělná asociace (ČOKA) vydala letos významný materiál, nazvaný Studie k situaci ve výrobě, dovozech, vývozech obuvi, ve spotřebě a prodeji obuvi v České republice a ve světě. V minulém vydání časopisu Svět textilu&obuvi jsme otiskli první část tohoto textu, věnujícího se dovozu a vývozu obuvi z/do ČR. Nyní otiskujeme další část.
III. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU VE VÝROBĚ A SPOTŘEBĚ OBUVI V ČESKÉ REPUBLICE
Česká republika byla dříve opravdu obuvnickou velmocí a obuvnický průmysl patřil nejen k největším výrobcům, ale i exportérům. V roce 1990 se vyrábělo cca 70 mil. párů obuvi a zaměstnání v obuvnickém průmyslu mělo asi 30 000 lidí. S uvolněním importu a maximální liberalizací vyrostla českým výrobcům velmi tvrdá a nekalá konkurence zejména v podobě obuvi dovážené z asijských zemí. A to v takových množstvích a za takových cenových podmínek, že ve vývoji tohoto oboru došlo k podstatnému útlumu.
Propad výroby v letech 1997 až 2003 působil jako iniciátor sestupné spirály ztráty konkurenceschopnosti
u velkých firem tím, že byly nuceny svoje prakticky neměnné fixní náklady rozpouštět ve zmenšujícím se objemu výroby, a byl jednou z hlavních příčin kritického hospodářského stavu většiny velkých obuvnických firem a jejich následných konkurzů a zániku. O práci přišlo v tomto období cca 25 tisíc zaměstnanců velkých obuvnických firem v celé ČR. Výroba obuvi se proto stala postupně záležitostí menších, často i rodinných firem, které patří jednoznačně do oblasti malého a středního podnikaní. Od roku 2009 jsou výroba i počty pracovníků více méně stabilizované.
(Více se dočtete ve vydání Světa textilu&obuvi, listopad/prosinec 2020)
